Zkuste si zodpovědět pro sebe následující otázky:
Pokud je odpověď na většinu otázek ano, hrozí Vám riziko „vyhoření“. Termín vyhoření označuje reakci na chronický stres, který je spojený s prací. I kdybyste nespadali pod nálepku „vyhořelý“, když se cítíte unaveni z práce, je dobré udělat si na sebe čas. Následující doporučení jsou také vhodná i jako prevence před syndromem vyhoření.
Mnoho lidí vstává s myšlenkou, jak je hrozné, že musí znovu do práce, jak se jim nechce, jak bude zase spousta práce a koho budou muset potkat. Myšlenky spojené s úzkostí jsou ve své podstatě přirozené a z evolučního hlediska na všeobecné úrovni jsou nápomocné – kdybychom šli lovit lva, úzkostné myšlenky spustí komplexní reakci těla, kdy srdce začne pumpovat víc krve, do svalů se dostane dostatek kyslíku a celé tělo je nabuzené. V moderní době však tyto myšlenky jen způsobí stav, kdy se cítíme špatně a náš výkon se ještě zhorší.
Zkuste si alespoň tři dny za sebou sledovat své myšlenky ihned po probuzení a aktivně si říct „Dost“. Následně zkuste aktivně myslet na to, na co se těšíte, (např. v práci bude dobrý oběd, po práci jdete do kina, po práci si budete malovat… ). V případě, že není na co se těšit, aktivně si plánujte dobré věci. Ideálně si je taky zaznačte do diářů.
Začněte den s relaxačním rituálem jako je například teplá sprcha, masáž nohou (kterou si můžete udělat i sami), přípravou chutné snídané, poslechem oblíbené písně, krátkou procházkou a skutečně si ten moment vychutnejte.
Občas máme pocit, že nás nikdo neslyší, když říkáme nahlas jak toho máme hodně. Problém je, že mnohokrát to lidé přeslechnou, protože toho mají také hodně, nebo to slyší příliš často. A někdy zapomínáme, že i my můžeme udělat změnu.
Environmentální psychologie ukazuje, že pro zdraví je prospěšná příroda – obohaťte svoji kancelář o květiny nebo se o přestávce běžte projít k nejbližšímu „zelenému místu“.
Každý z nás umí nějak pracovat se svým časem. To, co je užitečné, je naučit se pracovat co nejvíc efektivně. Někdo se to naučí sám, jiného to naučí workshop, další se to naučí z Youtube přednášky. Nechejte se inspirovat následujícími doporučeními.
Zkuste svoji práci delegovat nebo požádat o pomoc. Dovolte si dělat věci známým pravidlem 80/20.
Dovolte si plně užít přestávku. Udělejte něco, co Vám udělá radost a zabere jen chvíli. Např. krátká meditace, poslech oblíbené písně …
Domluvte si schůzku s vedením a přímo sdělte, že je toho na Vás moc a chcete se domluvit na co ještě máte kapacitu a co už musíte odložit. Taky si můžete domluvit dovolenou. Nakonec také můžete zváži zkrácení úvazku a nebo v krajním případě i výpověď.
Občas nám může být v situacích, kdy potřebujeme od někoho radu nebo podporu, nápomocná kniha. Jednou z nich může být třeba známa kniha KAM SE PODĚL MŮJ SÝR? (Spencer Johnson).
Přečtete si knihu KAM SE PODĚL MŮJ SÝR? nebo článek „Co dělat, když jste se zasekli v práci, která Vás nebaví? Aneb Kam se poděl můj sýr?“
Pokud máte zájem zjistit, jak si vedete v porovnání s jinými a jestli by bylo vhodné situaci řešit, můžete se zkusit otestovat online – mějte ale prosím na paměti, že online test nenahradí odborníka a má své limity.
Test vyhoření si můžete zkusit na této adrese: http://www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.cz/test2
Napište si dopis
Emoce, které provází blížící se vyhoření, můžou být hodně intenzivní. Dovolte si mít na sebe čas.
Zkuste napsat dopis (jen tak bez adresáta) o tom, co Vás trápí a co byste chtěli změnit, jak by to správně mělo být. Nezapomeňte si zodpovědět otázku „Co je pro mě důležité a chybí v mém životě?“
Promluvte si s někým
Pokud nevypouštíme emoce rozhovorem, cvičením nebo jiným způsobem, mají tendenci se hromadit. Nahromaděné emoce nám ubližují a někdy hrozí riziko „výbuchu“. Pamatujte, nemusíte na to být sami.
Promluvte si s někým blízkým. Rozhovor s psychologem může také pomoct.