Pro někoho je škola jednoduchá, pro jiného zase ne. Neustálá nutnost psát práce, učit se na zkoušky a obavy, jestli se podaří další zkouška (hlavně když je to poslední pokus). Co když budu muset prodlužovat studium? Co mi na to řeknou rodiče? Co když školu nedokončím? A co když neobhájím diplomovou práci? Co když se mi nepodaří složit závěrečné zkoušky?

Mnoho lidí si neumí představit do jaké míry může být studium stresující. Obzvláště když tlačíme sami na sebe a neumožňujeme si udělat chybu. Chceme ukázat, že to zvládáme, že jsme stejně v pohodě jako jiní – nejsme přece o nic horší. A přitom občas o sobě pochybujeme. Začínáme zvažovat, jestli jsme se měli na tu školu vůbec přihlásit, Je to to, co v budoucnu chci dělat? Zvládnu to dokončit? Jsem „dostatečně dobrý/á“?

Chcete vědět víc? Přečtete si článek 8 doporučení, co dělat, když Vás ovlivňuje syndrom nezaslouženého úspěchu.

Jindy máme pocit, že jsme na správném místě a máme i správné kompetence. Neumíme je ale správně použít. Přicházíme do stavu, kdy je prostě toho prostě na nás moc. Náš život se zdá jako tunel bez světla na konci, protože až příliš dlouho se snažíme a vidíme jen malé nebo žádné výsledky. Ukončení školy je náročné životní období a může způsobit velmi silné pocity jako je stres, úzkost, deprese a někdy i myšlenky na smrt.